|
|
Záporné elektrodové materiály v lithium-iontovém akumulátoru
Šikuda, Milan ; Sedlaříková, Marie (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá štúdiom lítium-iónových akumulátorov. Zameriava sa na záporné elektródové hmoty a elektrolyty. V práci sa podrobne rozoberá výroba, elektrochemické vlastnosti, možnosti zlepšenia parametrov záporných elektródových materiálov LTO (Lithium Titanate Oxid) a grafitu. Vyšetrovala sa kompatibilita elektrolytov s rozpúšťadlami karbonátov, Sulfolanu a DMF (DiMethylFormamide) s danými elektródovými materiálmi. Hlavným cieľom tejto práce je charakterizácia vlastností elektródových hmôt a elektrolytov v závislosti na širokom rozmedzí teplôt a ich porovnanie za účelom dosiahnutia optimálneho riešenia. Práca je rozdelená na dve hlavné časti. Teoretická časť rozoberá zloženie, postup syntézy a analýzu lítium-iónového článku. Praktická časť sa venuje meraniu a vyhodnocovaním nabíjacích-vybíjacích charakteristík a nevratnej kapacity akumulátoru pri rôznych teplotách.
|
|
|
Depozice velkých organických molekul v UHV
Krajňák, Tomáš ; Novák,, Jiří (oponent) ; Čechal, Jan (vedoucí práce)
V této práci byly deponovány velké organické molekuly (DM15N, DM18N a Cu(dbm)2), které se nedají deponovat pomocí termální sublimace, protože jsou dekomponovány při nižší teplotě, než je teplota sublimace. Tyto molekuly patří do skupiny jedno-molekulárních magnetů, které mohou najít využití jako kvantových bitů (qubit). Depozice těchto molekul byla provedena pomocí metody vstřikování atomárních vrstev ALI (z angl. Atomic Layer Injection) od firmy Bihur Crystal, kde jsou molekuly ve formě prášku rozpuštěny v rozpouštědle a tvoří roztok. Roztok je pak smíchán s hnacím plynem (argonem), který výslednou směs žene skrze pulsní ventil ke vzorku do komory s vysokým vakuem. Na povrchu vzorku se tvoří kapky roztoku s nežádoucím rozpouštědlem, kterého se lze zbavit jemným žíháním vzorku nebo ponecháním vzorku delší dobu ve vakuu (několik dní). Nedotčenost molekul po depozici na vzorek byla ověřena pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie, topografie povrchu a morfologie deponovaných vrstev měřena pomocí rastrovací elektronové mikroskopie. Byly zjištěny podmínky, za kterých je možné deponovat neporušené molekuly na povrch vzorku ve formě molekulárních nano- či mikrokrystalů.
|
|
|
Depozice velkých organických molekul v UHV
Krajňák, Tomáš ; Novák,, Jiří (oponent) ; Čechal, Jan (vedoucí práce)
V této práci byly deponovány velké organické molekuly (DM15N, DM18N a Cu(dbm)2), které se nedají deponovat pomocí termální sublimace, protože jsou dekomponovány při nižší teplotě, než je teplota sublimace. Tyto molekuly patří do skupiny jedno-molekulárních magnetů, které mohou najít využití jako kvantových bitů (qubit). Depozice těchto molekul byla provedena pomocí metody vstřikování atomárních vrstev ALI (z angl. Atomic Layer Injection) od firmy Bihur Crystal, kde jsou molekuly ve formě prášku rozpuštěny v rozpouštědle a tvoří roztok. Roztok je pak smíchán s hnacím plynem (argonem), který výslednou směs žene skrze pulsní ventil ke vzorku do komory s vysokým vakuem. Na povrchu vzorku se tvoří kapky roztoku s nežádoucím rozpouštědlem, kterého se lze zbavit jemným žíháním vzorku nebo ponecháním vzorku delší dobu ve vakuu (několik dní). Nedotčenost molekul po depozici na vzorek byla ověřena pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie, topografie povrchu a morfologie deponovaných vrstev měřena pomocí rastrovací elektronové mikroskopie. Byly zjištěny podmínky, za kterých je možné deponovat neporušené molekuly na povrch vzorku ve formě molekulárních nano- či mikrokrystalů.
|
|
|
Záporné elektrodové materiály v lithium-iontovém akumulátoru
Šikuda, Milan ; Sedlaříková, Marie (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá štúdiom lítium-iónových akumulátorov. Zameriava sa na záporné elektródové hmoty a elektrolyty. V práci sa podrobne rozoberá výroba, elektrochemické vlastnosti, možnosti zlepšenia parametrov záporných elektródových materiálov LTO (Lithium Titanate Oxid) a grafitu. Vyšetrovala sa kompatibilita elektrolytov s rozpúšťadlami karbonátov, Sulfolanu a DMF (DiMethylFormamide) s danými elektródovými materiálmi. Hlavným cieľom tejto práce je charakterizácia vlastností elektródových hmôt a elektrolytov v závislosti na širokom rozmedzí teplôt a ich porovnanie za účelom dosiahnutia optimálneho riešenia. Práca je rozdelená na dve hlavné časti. Teoretická časť rozoberá zloženie, postup syntézy a analýzu lítium-iónového článku. Praktická časť sa venuje meraniu a vyhodnocovaním nabíjacích-vybíjacích charakteristík a nevratnej kapacity akumulátoru pri rôznych teplotách.
|
host ::
RSS.